Shiitake je po hlívě a žampiónu nejrozšířenější pěstovanou houbou.
Houževnatec jedlý (Shiitake)
	
	Japonský název "shiitake" pochází od pojmenování stromu Passania cuspidata
	zvaného v Japonsku shii a slova take, což je obecné pojmenování pro houbu.
	Plodnice shiitake mají klobouk o průměru 5-12 cm. Dužnina je pevná, bílá, s
	příjemnou houbovou chutí. Podle vzhledu plodnic shiitake znalci rozdělují na 2
	základní typy. První typ „donko" má silnější dužninu, výrazně rozpraskaný povrch
	klobouku a je pro svoje vlastnosti považován za kvalitnější a dražší. Druhý typ
	shii take „koshin" má klobouk se slabší dužninou a méně rozpraskaným povrchem.
	V současnosti se pěstuje v Jihovýchodní Asii (Japonsko, Čína, Vietnam, Korea) na
	pilinách listnatého dřeva, drcené slámě nebo drcených kukuřičných vřetenech
	obohacených různými organickými či anorganickými přídavky.
	Specifikace a léčivé účinky
	Plodnice shiitake obsahují bílkoviny, vitamíny, minerální látky a řadu léčivých
	látek. Množství těchto složek v plodnicích je dáno použitým kmenem i způsobem
	zpracování hub. Plodnice obsahují 85-95 % vody, 9 základních aminokyselin,
	především leucin a lysin. V sušině obsahují plodnice 43-78 % sacharidů. Z
	celkového obsahu 2,6-6,5 % minerálních látek v sušině tvoří nejvyšší podíl
	vápník, fosfor, železo, sodík a draslík. Z vitaminů skupiny B to jsou thiamin,
	riboflavin, niacin a kyselina pantotenová. O léčivých účincích shiitake se v
	Číně a Japonsku ví po několik staletí. V roce 1975 byl izolován a distribuován
	první lék posilující imunitní systém - lentinan (β-D-glukan). Při léčbě osob
	postižených výbuchem atomové bomby v Hirošimě bylo zkoušeno mnoho podpůrných
	látek a jako nejúčinnější se ukázaly plodnice této houby. Později se zjistilo,
	že látkou omezující vlivy radiace na lidský organismus byl právě lentinan. Ten
	také podporuje tvorbu bílých krvinek. Druhou významnou látkou obsaženou v
	shiitake je eritadenin (purinový alkaloid), u kterého byla prokázána protivirová
	aktivita a který snižuje hladinu cholesterolu v krevním séru, a to jak u
	pokusných zvířat, tak i u člověka. Doporučená denní dávka je 6-16 g sušené houby
	nebo 60 - 160 g v čerstvém stavu (Váňa 2003).
	V kuchyni
	Houba jsou vhodné na přípravu špízů, kdy kouskami hub prokládáme maso a
	zeleninu. Dvě tři plodnice nadrobno nakrájené dovedou zajímavě ochutit dušenou
	rýži jako přílohu pokrmu asijské kuchyně a výborné jsou také houby pro ochucení
	šťávy z hovězí nebo vepřové pečeně.
| Vlastnosti a další informace | |
|---|---|
| Cena za: | 100 g | 
| Země původu: | Česká republika | 
| Kvalita | I. jakost |