Shiitake je po hlívě a žampiónu nejrozšířenější pěstovanou houbou.
Houževnatec jedlý (Shiitake)
Japonský název "shiitake" pochází od pojmenování stromu Passania cuspidata
zvaného v Japonsku shii a slova take, což je obecné pojmenování pro houbu.
Plodnice shiitake mají klobouk o průměru 5-12 cm. Dužnina je pevná, bílá, s
příjemnou houbovou chutí. Podle vzhledu plodnic shiitake znalci rozdělují na 2
základní typy. První typ „donko" má silnější dužninu, výrazně rozpraskaný povrch
klobouku a je pro svoje vlastnosti považován za kvalitnější a dražší. Druhý typ
shii take „koshin" má klobouk se slabší dužninou a méně rozpraskaným povrchem.
V současnosti se pěstuje v Jihovýchodní Asii (Japonsko, Čína, Vietnam, Korea) na
pilinách listnatého dřeva, drcené slámě nebo drcených kukuřičných vřetenech
obohacených různými organickými či anorganickými přídavky.
Specifikace a léčivé účinky
Plodnice shiitake obsahují bílkoviny, vitamíny, minerální látky a řadu léčivých
látek. Množství těchto složek v plodnicích je dáno použitým kmenem i způsobem
zpracování hub. Plodnice obsahují 85-95 % vody, 9 základních aminokyselin,
především leucin a lysin. V sušině obsahují plodnice 43-78 % sacharidů. Z
celkového obsahu 2,6-6,5 % minerálních látek v sušině tvoří nejvyšší podíl
vápník, fosfor, železo, sodík a draslík. Z vitaminů skupiny B to jsou thiamin,
riboflavin, niacin a kyselina pantotenová. O léčivých účincích shiitake se v
Číně a Japonsku ví po několik staletí. V roce 1975 byl izolován a distribuován
první lék posilující imunitní systém - lentinan (β-D-glukan). Při léčbě osob
postižených výbuchem atomové bomby v Hirošimě bylo zkoušeno mnoho podpůrných
látek a jako nejúčinnější se ukázaly plodnice této houby. Později se zjistilo,
že látkou omezující vlivy radiace na lidský organismus byl právě lentinan. Ten
také podporuje tvorbu bílých krvinek. Druhou významnou látkou obsaženou v
shiitake je eritadenin (purinový alkaloid), u kterého byla prokázána protivirová
aktivita a který snižuje hladinu cholesterolu v krevním séru, a to jak u
pokusných zvířat, tak i u člověka. Doporučená denní dávka je 6-16 g sušené houby
nebo 60 - 160 g v čerstvém stavu (Váňa 2003).
V kuchyni
Houba jsou vhodné na přípravu špízů, kdy kouskami hub prokládáme maso a
zeleninu. Dvě tři plodnice nadrobno nakrájené dovedou zajímavě ochutit dušenou
rýži jako přílohu pokrmu asijské kuchyně a výborné jsou také houby pro ochucení
šťávy z hovězí nebo vepřové pečeně.
Vlastnosti a další informace | |
---|---|
Cena za: | 100 g |
Země původu: | Česká republika |
Kvalita | I. jakost |